Povinně zveřejněné informace

Informace pro občany dle §3a, odst. 8 zákona č. 258/2000 Sb.

(9) Dále jsou osoby uvedené v §3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v §3 odst. 2 písm. b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o
a) jakosti dodávané pitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody,
b) tom, zda bylo zpracováno posouzení rizik podle §3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a
c) tom, zda byla v rámci posouzení rizik podle §3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření.

Informace o chemických látkách použitých při úpravě vody ke všem zdrojům vody – včetně zásobení konkrétních obcí najdete v „příloze zde“.

Dne 1. 2. 2016 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na základě které je spotřebiteli umožněno řešit s dodavatelem zboží nebo poskytovatelem služeb své spotřebitelské spory též mimosoudní cestou. Spotřebitel (fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti), se může ve věci spotřebitelského sporu obrátit na Českou obchodní inspekci a tuto požádat o vyřešení sporu mimosoudní cestou. Takový návrh může spotřebitel podat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu u prodávajícího. Více informací k této problematice naleznete na stránkách České obchodní inspekce www.coi.cz

• Oprava úniků: Zkontrolujte, zda nemáte úniky vody v domácnosti, například kapající kohoutky nebo netěsnící toalety. Oprava těchto úniků může výrazně snížit spotřebu vody.
• Úsporné spotřebiče: Používejte úsporné spotřebiče, jako jsou myčky nádobí a pračky, které mají nízkou spotřebu vody. Také můžete nainstalovat úsporné sprchové hlavice a perlátory na kohoutky.
• Krátké sprchy: Zkraťte dobu sprchování a vypínejte vodu při mydlení nebo šamponování. To může výrazně snížit spotřebu vody.
• Zalévání zahrady: Zalévejte zahradu brzy ráno nebo večer, kdy je nižší teplota a voda se méně odpařuje. Používejte dešťovou vodu nebo zavlažovací systémy s časovačem.
• Myčka nádobí: Používejte myčku nádobí místo ručního mytí, pokud máte dostatek nádobí na plnou náplň. Myčka nádobí obvykle spotřebuje méně vody než ruční mytí.
• Splachování toalety: Pokud máte starší toaletu, zvažte její výměnu za moderní úsporný model, který spotřebuje méně vody na jedno spláchnutí.
   

Omezení odvádění srážkové vody do kanalizace je důležité pro snížení zátěže kanalizačního systému a pro ochranu životního prostředí. Zde je několik způsobů, jak toho dosáhnout:

• Zelené střechy: Instalace zelených střech na budovách může pomoci zadržet srážkovou vodu a snížit její odtok do kanalizace. Zelené střechy také přispívají k ochlazování budov a zlepšují kvalitu ovzduší.
• Dešťové zahrady: Vytvoření dešťových zahrad, které jsou navrženy tak, aby zadržovaly a vsakovaly srážkovou vodu, může výrazně snížit množství vody odváděné do kanalizace.
• Vsakovací systémy: Instalace vsakovacích systémů, jako jsou vsakovací jámy nebo vsakovací trubky, umožňuje srážkové vodě vsáknout do půdy místo jejího odvádění do kanalizace.
• Sudy a kontejnery na dešťovou vodu: Používání sudů a kontejnerů na dešťovou vodu k zachytávání vody ze střech může pomoci snížit odtok do kanalizace. Tuto vodu lze následně použít na zalévání zahrady nebo jiné účely.
• Permeabilní povrchy: Používání permeabilních povrchů, jako jsou permeabilní dlažby nebo štěrkové cesty, umožňuje srážkové vodě vsáknout do půdy místo jejího odvádění do kanalizace.
• Zachytávání vody na pozemku: Navrhování pozemků tak, aby zadržovaly srážkovou vodu, například pomocí terénních úprav nebo retenčních nádrží, může pomoci snížit množství vody odváděné do kanalizace.

Implementace těchto opatření může výrazně přispět k ochraně životního prostředí a snížení zátěže kanalizačního systému.
 

Technická opatření pro udržení kvality vody ve vnitřních vodovodech v důsledku stagnace vody
Níže uvedená doporučení a řešení jsou zaměřena především na nemovitosti obývané nepravidelně (školy, rekreační zařízení apod.), kde je vyšší riziko stagnace vody v rozvodném systému nemovitosti.

Zdravotní rizika v důsledku stagnace vody v potrubí:

• nárůst mikrobiálního znečištění především v kombinaci se zvýšenou teplotou v rozmezí 20 – 55 °C (legionely a jiné bakterie)
• dlouhou stagnací se mohou z materiálů sloužících k dopravě teplé a studené vody vylučovat různé kovy jednak např. rozpouštěním z pochromované výtokové armatury, korozí rozvodu apod.
• organické materiály jako např. plasty či pryže (a jejich příslušné přídavné látky) mohou někdy zhoršovat pach vody a uvolňovat organické sloučeniny do pitné vody 

Požadavky na zvýšení kvality pitné vody v budovách se neustále zvyšují. Odběratel právem očekává teplotu studené vody na odběrném místě 10 až 15 °C a teplotu teplé vody min. 50 °C, a to nejen z hlediska komfortu, ale také z hlediska hygieny a kvality vody.

Z uvedených vlivů na celkovou kvalitu vody můžeme za nejdůležitější považovat materiál potrubí, teplotu vody, kontakt vody s různými materiály, požadovaný průtok v závislosti na dimenzi (průměru potrubí) a pravidelnou výměnu (proplachování) vody v celém distribučním systému. Z technického hlediska musíme kromě správně navrženého materiálu zajistit, aby:

• potrubí pro studenou pitnou vodu a teplou vodu musí být instalováno zvlášť, toto může zabránit přenosu tepla z potrubí horké vody do potrubí studené vody
• voda v potrubí neustále proudila bez delší stagnace – v celém systému se musí voda vyměnit minimálně jednou týdně,
• byla teplota studené vody maximálně 25 °C, teplota teplé vody minimálně 55 °C,
• byla rychlost proudění u daného materiálu optimální, a aby se zbytečně nezvětšoval profil potrubí.

Možná opatření
V rámci vybraných rozdílných provozních částí v budově můžeme navrhnout příslušná opatření. V oblastech, kde jsou uživatelé každý den a pravidelně používají výtokové armatury, je riziko bakteriální kontaminace v pitné vodě nízké. Může se však zvýšit během několikadenní nepřítomnosti (svátky, dovolené apod.).

V tomto případě se doporučuje propláchnutí všech armatur studenou i teplou vodu jednou za týden ručně nebo automaticky. V částech budovy, kde se odběrná místa používají nepravidelně, proto se z důvodu zvýšeného rizika ohrožení zdraví doporučuje:

• propláchnutí všech armatur na studenou i teplou vodu jednou za týden (ručně nebo automaticky),
• uzavření domovního přívodu vody a vyprázdnění rozvodů studené i teplé vody.

U odběrných míst pitné vody, kde je delší stagnace a může dojít k přehřívání vody v nemovitosti nezřídka na teplotu 25 až 35 °C v letních měsících a je třeba se mu vyhnout. Doporučují se proto tato opatření:

• výtokové ventily a armatury instalovat jen tam, kde je to potřeba, voda se často může odebírat i z přilehlé místnosti,
• pokud to není možné, příslušné rozvody uzavřít a vyprázdnit,
• pokud to není možné, pravidelně je proplachovat, a to ručně nebo automaticky.
   

Shrnutí:
V důsledku silných tlaků investorů na instalaci levnějších potrubí vodovodu se i v současnosti setkáváme s použitím nevhodných materiálů na rozvody pitné vody v budovách. Dalším negativním aspektem je snižování tepelné energie na ohřev vody, často se teplota teplé vody snižuje z požadovaných 60 až 70 °C v zásobníkových ohřívačích na 50 až 45 °C.

Studená pitná voda se v důsledku přehřívání stává „vlažnou“, často s teplotou nad 25 °C, což z hygienického hlediska zvyšuje riziko. Problematické jsou rozvody pitné a ohřáté vody, které j