V roce 1950 na základě vládního usnesení ze dne 20. 6. 1950 došlo ve státní správě k oddělení čistě správní činnosti od činností hospodářských, tj. od výrobního charakteru a služeb. Každý KNV ( krajský národní výbor) zřizuje na svém území „Krajskou vodohospodářskou službu“ (KVS) jako své zvláštní zařízení pro režijní provádění hospodářských úkolů ve vodním hospodářství podle zásad podnikového hospodaření.Interně se KVS členila na několik provozů:
Po zřízení Ústřední správy vodního hospodářství dochází od 1. 1. 1954 k další reorganizaci na úseku vodního hospodářství. Z „Krajských vodohospodářských služeb“ vznikají dvě samostatné organizace a to „Krajská správa vodních toků a meliorací“ (KSVTM) a „Krajská správa zásobování vodou a kanalizace“ (KSVaK), jejichž součástí jsou i stavebně montážní skupiny. V pozdější době se od KS VTM oddělují meliorace a zůstává KSVT.
Do KVS a následně i KS ZVaK se postupně slučují všechny veřejné vodovody, které dosud byly ve správě měst a obcí na území kraje. KS ZVaK na území kraje zajišťuje na úseku vodovodů a kanalizací veškerou provozní činnost, investiční činnost i stavebně montážní činnost pro opravy zařízení a drobnou investiční výstavbu.
Po třech letech, tj. od 1. 1. 1957, je vyčleněna z obou Krajských správ stavebně montážní činnost a vytvořeny v rámci Ústřední správy vodního hospodářství „Vodohospodářské stavební obnovy“ (VSO) pro území jednotlivých krajů. Pro Brněnský a Gottwaldovský kraj bylo vytvořeno společné ředitelství se sídlem v Brně. Toto řídilo čtyři závody a to v Brně, Břeclavi, Veselí n. Moravou a Znojmě.
Dnem 1. 4. 1958 došlo ke zrušení Ústřední správy vodního hospodářství a tím i rozpadu Vodohospodářských stavebních obnov. VSO Brno se stala členem Krajského sdružení národních podniků. Ostatní se staly většinou speciálními závody Pozemních staveb. Při tomto přechodu došlo i ke změně názvu na „Vodohospodářské stavby n.p.“. Až v roce 1961, v souvislosti s celostátní územní reorganizací, došlo k osamostatnění n.p. Vodohospodářské stavby.
Krajské správy vodních toků a KS vodovodů a kanalizací byly též v rámci celostátní územní správní reorganizace zrušeny a v rámci okresů nově vytvořeny sloučené organizace „Okresní vodohospodářské správy“ (OVS) zahrnující činnost vodních toků, vodovodů a kanalizací. OVS byly řízeny přímo Okresními národními výbory – odbory VLHZ, metodiky však byly řízeny ministerstvem lesního a vodního hospodářství. Tento stav však trval jen do roku 1966, kdy se odpojily vodní toky, které vytvořily organizace podle hlavních řek, které spravují s názvem „Povodí řeky…“Tato organizace trvá dodnes tím, že v současné době jsou státním podnikem. V rámci okresů zůstaly působit jen organizace pro vodovody a kanalizace s názvem „Okresní vodovody a kanalizace“ (OVaK) nebo „Okresní správa vodovodů a kanalizací (OSVaK), jako dotované rozpočtové organizace.
V roce 1977 na základě rozhodnutí Jihomoravského krajského národního výboru Brno byla provedena integrace všech okresních správ v rámci kraje do jednoho podniku s názvem „Jihomoravské vodovody a kanalizace“ se sídlem v Brně. V jednotlivých okresech zůstaly odštěpné závody. Tato organizace řízení zůstala v Jihomoravském kraji až do roku 1991, kdy se vlastní iniciativou odštěpily z bývalého svazku Jihomoravských vodovodů a kanalizací závody Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín, Prostějov, čímž vznikly samostatné státní podniky vodovodů a kanalizací. Vodovody a kanalizace Hodonín, státní podnik existoval až do konce roku 1993.
Transformací bývalého státního podniku VaK Hodonín dnem 1. 1. 1994 vznikla akciová společnost Vodovody a kanalizace, registrovaná pod názvem Vodovody a kanalizace Hodonín, akciová společnost, se sídlem Purkyňova 2, Hodonín., která prakticky existuje dodnes.
