Požadavky na projekt přípojky

Základní závazná pravidla pro zpracování projektové dokumentace vodovodní a kanalizační přípojky, jejich výstavbu a napojení na veřejný vodovod nebo kanalizaci v provozování společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. (dále jen VaK Hodonín).


Zpracovatel projektové dokumentace přípojky

Projektovou dokumentaci vodovodní a kanalizační přípojky může zpracovat pouze odborný projektant – právnická nebo fyzická osoba, která má dle platných právních předpisů oprávnění k projektové činnosti. Projektant je povinen toto oprávnění prokázat autorizací projektové dokumentace.

Při zpracování projektu musí být respektována ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky, ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí, ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů a další platné právní předpisy, včetně požadavků provozovatele vodovodní sítě.

Obsah projektové dokumentace přípojky

  1. Technická zpráva s popisem – profilu přípojky, velikosti vodoměru (dle výtokových jednotek), umístění vodoměrné sestavy, materiálového provedení přípojky; požadavek na odběr pro vnitřní požární vodovod (viz ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou), informace o vypouštěné odpadní vodě a popis dalších použitých zařízení (odlučovač, lapač apod.). U objektů pro podnikatelské účely je třeba doložit hydrotechnické výpočty spotřeby pitné vody (denní odběr, maximální denní odběr, roční a požární odběr) a popis dalších použitých zařízení.
  2. Přehledná situace (v měřítku 1:5000).
  3. Podrobná situace (v měřítku 1:500) se zákresem objektu, pro který je přípojka zřizována, stávajícího vodovodního nebo kanalizačního řadu, navrhované přípojky, dalších inženýrských sítí připojovaného objektu. V situaci je třeba uvést čísla parcel všech stavbou dotčených pozemků a číslo popisné nejbližšího rodinného domu.Údaje o vodovodní a kanalizační síti a možnosti napojení nemovitosti poskytuje:   (platnost podkladů je 1 rok)
    – oddělení vodohospodářského rozvoje – pro připojení jednoduchých staveb (RD)
    – správce GIS – pro připojení složitějších staveb (pouze projektanti a obce)
  4. Podélný profil vodovodní přípojky – jednoduché schéma v přijatelném měřítku, výškové řešení při vstupu do objektu.
  5. Podélný profil kanalizační přípojky – jednoduché schéma v přijatelném měřítku včetně kót; V podélném řezu je třeba kromě jiného vyznačit polohy všech inženýrských sítí, které přípojka křižuje.
  6. Stavební výkres vodoměrné šachty / šachtičky / niky – dle umístění vodoměru v podlaží, ve kterém je umístěna vodoměrná sestava.
  7. Kladečský plán – pouze u přípojek od DN 80 a větších.
  8. Půdorys ležaté kanalizace objektu včetně zakreslení čistící šachty, čistících tvarovek, případných zpětných klapek a ostatních objektů na vnitřní kanalizaci (odlučovače, lapače apod.).
  9. Podélný profil hlavního (páteřního) domovního kanalizačního svodu.

Technické a materiálové řešení vodovodní přípojky

  1. Vodovodní přípojku je nutno provádět vždy jako celou stavbu od vodovodního řadu včetně napojení až po hlavní uzávěr vody (včetně vodoměrné sestavy). Nelze v žádném případě budovat pouze samostatné odbočení z vodovodního řadu v  místech plánovaných staveb (u nově budovaných vodovodních řadů), které v budoucnu  budou napojeny na  veřejný vodovod.
  2. Pro jednoho odběratele vody z veřejného vodovodu má být navržena jedna vodovodní přípojka.
  3. Vodovodní přípojka musí být v celé délce jednotného profilu a materiálu, přímá a co nejkratší (po  vodoměr).
  4. Napojení nové vodovodní přípojky na jinou stávající vodovodní přípojku je možné pouze ve vodoměrné šachtě. K napojení je třeba mít písemný souhlas vlastníka stávající vodovodní přípojky a vodoměrné šachty.  Ve vodoměrné šachtě musí být pro novou přípojku osazen  další samostatný fakturační vodoměr. Tato varianta je možná pouze ve výjimečných případech, kdy není možné jiné technické řešení (nutno předem odsouhlasit s příslušným provozem).
  5. Potrubí vodovodní přípojky má stoupat směrem k vnitřnímu vodovodu ve sklonu min
    3 ‰, (vždy, kdy je to  technicky možné).
  6. Při křížení vodovodní přípojky s kanalizačním nebo  jiným potrubím dopravujícím zdraví škodlivé látky má být vodovodní přípojka uložena nad tímto potrubím podle ČSN 73 6005. Není-li tento požadavek možné dodržet, navrhnou se technická opatření zabezpečující ochranu vody proti znečištění v případě poruchy přípojky nebo křižovaného potrubí (např. uložení přípojky v místě křížení do chráničky s minimálním přesahem 2 m na každou stranu , při křížení pod komunikací s vyvedením chráničky 1m za okraje komunikace ).
  7. Doporučené ochranné pásmo vodovodní přípojky je 0,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany.
  8. Vnitřní rozvody vody musí být před napojením na veřejný vodovod technicky způsobilé.
  9. Rozvody vody z jiných zdrojů (například studna) nesmí být propojeny s rozvody vody z veřejného vodovodu!
  10. Minimální vnitřní světlost vodovodní přípojky je DN 25 mm (1“).
  11. Vodovodní přípojky DN 25 až DN 50 je nutno ukládat v úseku od místa napojení až po vodoměrnou sestavu do chrániček.
  12. Chránička musí být provedena jako monolit. Navrhovaným materiálem pro chráničku může být PE nebo PVC. Pro vodovodní přípojku DN 25 musí být  minimální vnitřní průměr chráničky 65 mm. U  větších průměrů přípojek je nutno použít chráničku odpovídající větší velikosti.
  13. Délka a profil chráničky je dána vzdáleností vodoměru od místa odbočení z vodovodního řadu a umístěním vodoměrné sestavy.
  14. Pro vodovodní přípojku DN 25 (1“):a) při umístění vodoměrné sestavy ve sklepních prostorách objektu nebo ve vodoměrné šachtě vně objektu, je nutno použít chráničku:
    – profilu DN 50 při délce přípojky od 1,5 m do 15,0 m
    – profilu DN 80 při délce přípojky od 15,0 m do 20,0 m.b) při umístění vodoměrné sestavy ve vestavěné nice nebo v podlahové šachtičce v objektu, je nutno použít chráničku:
    – profilu DN 50 s min. poloměrem zaoblení 1,0 m  při délce přípojky od 1,5 m do 8,0 m
    – profilu DN 80 s min. poloměrem zaoblení 1,5 m při délce přípojky od 8,0 m do 20,0 m
  15. Mezikruží mezi chráničkou a trubním materiálem přípojky je nutné utěsnit vhodným způsobem v místě napojení na vodovodní řád i v místě vodoměrné sestavy (tvarovatelnou hmotou na vytěsňování spár, denzopáskou odolnou proti vodě, atp.).
  16. Vodovodní přípojku je nutno ukládat do nezámrzné hloubky (podle ČSN 75 5401).
  17. Materiál vodovodní přípojky DN 25 až DN 50 je výhradně z lPE, rPE, chráničky PVC, PE.
  18. Materiál přípojek s DN nad 50 je volen dle konkrétních podmínek.
  19. Vodovodní přípojka je napojována na vodovodní řad navrtávacím pasem, případně jinou tvarovkou (v případě výřezu). V místě napojení je vždy zemní uzavírací ventil (ZV) se zemní zákopovou soupravou (ZZS).
  20. Vlastní přípojka od odbočení z vodovodního řadu, (od ZV až po vodoměrnou sestavu), musí být provedena z jednoho celistvého kusu trubního materiálu, který nesmí být spojován. V odůvodněných případech je možné provést spojení elektrotvarovkou – nerozebíratelným spojem, a to pouze se souhlasem provozovatele veřejného vodovodu. U tzv. nekompletní přípojky (bez ukončení vodoměrnou sestavou), musí být trubní část zaslepena záslepkou. Pokračování trubní části až po vodoměr lze pro spojení obou částí potrubí použít pouze elektrotvarovky.
  21. Obecně platí pravidlo nepoužívat v zemním tělese tvarovky z černé oceli (i s pozinkovanou nebo jinou úpravou).
  22. V místech, kde trubní materiál přípojky je nutno napojit na vodoměrnou sestavu, je nutné používat elektrotvarovky z PE materiálů (nerozebíratelné spoje) tak, aby nebylo možno s přípojkou před vodoměrem neoprávněně manipulovat.
  23. Vodoměrná sestava musí být uchycena v držáku odpovídající velikosti a má obsahovat ve směru toku uzavírací ventil, vodoměr, zpětnou klapku, hlavní domovní uzávěr s odvodňovacím ventilem, mechanický filtr.
  24. Vodoměr ve směru přítoku pitné vody musí být opatřen plombou v místě připojovací matice.
  25. Prostupy trubního materiálu vodovodní přípojky stěnami objektů (budovy, šachty) je nutno provést tak, aby bylo zabráněno mechanickému poškození přípojky, a aby byly tyto vodotěsně upraveny.
  26. Utěsnění prostupů stěnami objektů si na své náklady zajišťuje vlastník připojované nemovitosti.
  27. O umístění vodoměrně sestavy na přípojce rozhoduje referent VHR společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., vyjadřující se k dané stavbě (dle stavebního zákona 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
  28. Při návrhu umístění vodoměrné sestavy je nutné brát  v úvahu následující okolnosti:
    – snadnou přístupnost k vodoměru při odečtu, kontrole, výměně,
    – ochranu vodoměru před mechanickým poškozením, zamrznutím, krádeží,
    – v maximální možné míře zamezení neoprávněných odběrů pitné vody z části
    vodovodní přípojky před vodoměrem (zejména v úsecích, kde je přípojka uložena
    v zemním tělese na soukromém pozemku).
    – vzdálenost vodoměru od vodovodního řadu
    – dispoziční uspořádání objektu
  29. Možnosti umístění vodoměrné sestavy: sklep, nika, malá podlahová šachtička, venkovní vodoměrná šachta, malorozměrová šachta.A/
    U objektů s trvalou přítomností osob (rodinné domy, bytové domy, prodejny) a vzdálenosti vodoměru max. 20 m od vodovodního řadu jsou vodoměrné sestavy přednostně umisťovány:a) do podzemního podlaží (sklepa) – v případě podsklepeného objektu:
    – na stěnu (na suchém a větraném místě) ve vzdálenosti max. 2,0 m od obvodového zdiva a ve výšce 0,2 – 1,2 m od podlahyb) do přízemí – v případě nepodsklepeného objektu:

    • ve vytápěných prostorách, a tam, kde je předpoklad, že teplota vzduchu neklesne pod bod mrazu (např. zádveří, chodba, technická místnost), lze sestavu umístit:– na stěnu ve vzdálenosti max. 2,0 m od obvodového zdiva a ve výšce 0,3 – 0,9 m nad upravenou podlahou
      – do niky ve stejné výšce
    • v nevytápěných místnostech a místnostech, které jsou větrány z exteriéru budov, a kde lze předpokládat pokles teplot pod bod mrazu (např. nevytápěné garáže, průjezdy), je nutné vodoměrné sestavy umísťovat:– do niky s dvířky, opatřené z vnější strany odpovídající tepelnou izolací
      – výjimečně v průjezdu nebo garáži do vodoměrné šachty (typ venkovní) situované mimo stání vozidlaUmístění niky musí umožnit tloušťka stěny objektu. Ze strany venkovního, popř. nevytápěného prostoru musí být tento celý vnější líc niky izolován proti  promrzání izolací dostatečné tloušťky – navrhne projektant dle místních podmínek. Tam, kde nelze uvedené opatření zajistit nelze niku použít.

    B/ V případech, kdy, dle místních podmínek, není vhodné umístit vodoměrnou sestavu do objektu (nesplňuje podmínky uvedené v bodu 29) a v případech ostatních, které nejsou shora uvedené, jsou vodoměrné sestavy umísťovány do venkovní vodoměrné šachty. Vodoměrnou šachtu je nutno situovat před rodinný dům na hranici pozemku, max. však ve vzdálenosti do 20 m od veřejného vodovodu.

    C/ V případech, kdy vodoměrnou sestavu není vhodné umístit do objektu (obtížná přístupnost k vodoměru – chaty, chalupy, vinné sklepy atp.), a kdy před objektem není dostatek prostoru pro umístění shora uvedeného typu šachty, lze použít malorozměrovou šachtu obsahující vodoměrnou sestavu s vodoměrem v provedení s tepelnou izolací pro bezpečné použití do – 25oC. Typ šachty – dle dohody s technikem vodovodních a kanalizačních sítí příslušného provozu.

  30. Minimální rozměry niky pro umístění vodoměrné sestavy:
    – bez filtru za vodoměrem jsou dl. 0,9 m, v. 0,6 m, hl. 0,2 m
    – s filtrem za vodoměrem jsou dl. 1,0 m, v. 0,6 m, hl. 0,2 m
  31. Technické řešení venkovní vodoměrné šachty:– Staticky je třeba vodoměrnou šachtu (VŠ) včetně poklopu řešit dle umístění v zeleném pásu, chodníku, příjezdové komunikaci.- Minimální vnitřní světlost VŠ (monolitické, prefabrikované, zděné, plastové) je dl. 1,2m, š. 0,9m, hl. 1,5m.– VŠ musí být vždy provedena jako izolovaná proti mrazu a vodotěsná – dle ON 755411 s pevným dnem a povrchově upravenými stěnami (zděné).– VŠ musí být vybavena žebříkem nebo stupadly. Žebřík se navrhuje podle ČSN 743282.

    – Vstupní otvor VŠ musí mít světlost minimálně 0,6 x 0,6 m a  musí být  umístěn na protilehlé straně stěny, na níž je instalována vodoměrná sestava. Žebřík ani stupadla nesmí zasahovat do světlosti vstupního otvoru.

    – Poklop zajišťující vstupní otvor VŠ musí mít stejný rozměr jako vstupní otvor VŠ a musí být proveden tak, aby zamezil vniku povrchové vody, pádu osob a předmětů do VŠ, (tj. – uzamykatelný, vodotěsný, s odvětrávacím komínkem, např. typu ČSN 700-700 97A). Ve výjimečných případech, je-li VŠ umístěna v komunikaci nebo v průjezdu objektu musí odolat pojezdu vozidel.

    – Vstup do VŠ opatřit opěrným bločkem a záchytnými madly (možno použít teleskopické). V místech, kde by madla omezovala bezpečný pohyb osob nebo vozidel se od jejich instalace může upustit.

    – Prostupy pro vstup potrubí vodovodní přípojky do VŠ umístit na kratší stěnu VŠ tak, aby na delší stěnu VŠ bylo možno v přímém směru umístit vodoměrnou sestavu do držáku – cca 0,3 – 0,5m nad upravenou podlahu VŠ.

    – U plastové VŠ na danou delší stěnu navařit pro uchycení vodoměrné sestavy držák dl. cca 0,5 m, š. 0,05 m, tl. cca 0,008 – 0,01 m, odsazený od stěny VŠ cca 0,05 m.

    – VŠ v nezpevněné ploše vyvýšit nad okolní terén o cca 0,15 m.

    – Ve VŠ smí být umístěno pouze vodovodní potrubí, armatury a vodoměr. Ve VŠ se nesmí umístit jiná vedení s provozem vodovodu nesouvisející, vnitřní prostor VŠ se musí udržovat v čistotě.

  32. Pořízení vodoměrné šachty (VŠ), její údržbu a případné opravy si na své náklady zajišťuje vlastník připojované nemovitosti.
  33. Vodoměrnou sestavu nelze bez souhlasu provozovatele nebo vlastníka veřejného vodovodu umísťovat do samostatně stojící nevytápěné garáže, na parkoviště, odstavné plochy, veřejné komunikace a jiné exponované  plochy.

Technické a materiálové řešení kanalizační přípojky

  1. Každá nemovitost má mít jednu kanalizační přípojku. Více kanalizačních přípojek je možné zřídit v odůvodněných případech (velký objekt, spád u gravitační kanalizace).
  2. Napojení kanalizační přípojky na jinou kanalizační přípojku je možné pouze se souhlasem vlastníka stávající kanalizační přípojky a VaK Hodonín.
  3. Minimální jmenovitá světlost kanalizační přípojky je DN 150. Při jmenovité světlosti větší než DN 200 je nutno doložit projektovou dokumentaci hydrotechnickým výpočtem.
  4. Kanalizační přípojka má být co nejkratší a v přímém směru (od napojení na veřejnou kanalizaci po čistící revizní šachtu).
  5. Nejmenší dovolený sklon kanalizační přípojky jmenovité světlosti DN 200 je 10 ‰ a jmenovité světlosti DN 150 je 20  ‰. Největší dovolený sklon kanalizační přípojky je 400 ‰.
  6. Pokud není ve stoce nebo šachtě vložka nebo odbočka, je nutné pro připojovací kus přípojky vyfrézovat a osadit stokovou vložku dle EN 1610. Na potrubí nebo konstrukci stoky nesmí vzniknout trhliny, nebo jiná poškození. Připojení musí být pod úhlem 15° až 60°.
  7. Výškově se u neprůlezných stok přípojky zaúsťují do horní poloviny profilu stoky. Výjimečné, a to pouze se souhlasem provozovatele veřejné kanalizace, lze přípojku do DN 200 zaústit do vstupní a revizní šachty. V tom případě je zaústěna dnem v úrovni hladiny průměrného bezdeštného průtoku.
  8. Čistící revizní šachta osazená na kanalizační přípojce musí mít min. vnitřní průměr 400 mm. – viz foto
  9. U provozoven, u nichž je předpoklad vypouštění znečištěných odpadních vod z výroby, je nutno osadit čistící revizní šachtu o vnitřním průměru 600 mm tak, aby zde bylo možno dle potřeby instalovat odběrové zařízení kontrolních vzorků.
  10. Čistící šachta se zpravidla osazuje v místě, kde kanalizační přípojka přechází z veřejného prostranství na pozemek majitele nemovitosti – vlastníka kanalizační přípojky.
  11. Ochranné pásmo – území nad kanalizační přípojkou v šířce 0,75 m od osy potrubí na každou stranu nesmí být zastavěné, ani osazené stromy, aby bylo možné přípojku opravit.